Třetina Evropy pohnojena sopečným popelem

... z Islandu. Zn. "zadarmo".

Sopečný popel je z pohledu zemědělce jedním z nejlepších druhů hnojiva. Oblasti zasažené jeho spadem proto byly odjakživa oblíbeným sídlem zemědělských společenstev (a to i přesto, že další sopečné projevy - zemětřesení nebo výrony horkých a jedovatých plynů) jsou zvlášť zdraví neprospěšné. Odhaduje se, že zemědělství na takto zúrodněných polích živí asi 300 miliónů lidí.

Co užitečného v sopečném popelu najdeme? Fosforečné, draselné, sodíkové, vápenaté a horečné hnojivo. Dále pak železo. Všechen tento materiál (nadrobno namletý) pak sopka zadarmo dopraví na ohromné plochy pevniny a víceméně rovnoměrně je zde rozptýlí.

Komentáře

Negativní dopady na zemědělsktví

"Dochází k výskytu kyselých mlh, obloha je zakalená, častěji prší a obilí pak hnije na polích. Dobrý je příklad Laki v roce 1783, kdy se urodilo méně obilí a vína, což způsobilo zdražení a posléze uspíšilo Velkou francouzskou revoluci. V minulosti velké prachové a síranové erupce způsobily snížení sklizně až o 40 % v prvním roce a kolem 10 % v dalším jednom či dvou letech."

Viz Novinky.

nie je popol ako popol

pred 220 rokmi vybuchla sopka a v europe bol hladomor - kyselina syrova spalila vsetku urodu....

Před 220 lety

Ano - toto je jeden z mála pozitivních přínosů sopečné činnosti. Jindy to může vypadat tak, že popela spadnou tři metry a předtím ještě okolí sopky spálí jedovaté a/nebo žhavé plyny. (V jednom filmu před nimi ujíždí hrdina v autě, které už jede jenom po ráfcích ... přitom ty plyny se můžou šířit rychlostí až několik set kilometrů za hodinu.)